Historie

Vše začalo u zlata...

Území naší obce Nové Vsi náleželo od dávných dob ke Královské komoře české. Některá místa u obce a v okolí jsou pojmenována v souvislosti s kutáním zlata. Jako například Jamky, Jámy nebo v struhách.

V Pleši jsou dodnes patrná místa po těžbě zlata. Doly u Nové Vsi náležely pod správu Knínských královských perkmistrů. V okolí se těžilo zlato o ryzosti až 23 karátů. Vzniklá osada byla založena jako Lhota Nová Ves. Později zůstal jen název Nová Ves.

Již král Karel IV. rozdělil roku 1352 zemi na dvanáct krajů. Dobříš i s Novou Vsí patřily ke kraji Podbrdskému. Nejstarší částí obce je Malá Strana. Došky na některých chalupách, dnes většinou rekreačních, byly ještě v 70. letech 20. století. Obec se rozšiřovala jižním směrem od Malé Strany do dnešního středu obce. Domky směrem k vlakovému nádraží byly stavěny daleko později.

V letech 1419  – 1434 v době husitských válek krajem často táhla vojska. Na Knínsku a zde v okolí byly zlaté doly zavaleny. Některé vypálené vesnice zanikly. Roku 1630 byl Dobříš, hrad i s panstvím, prodán Brunovi Filipu, hraběti z Mannsfeldu, tajnému radovi a komornímu, nejvyššímu lovčímu, štolbovi a sokolníku v Království českém. K dobříšskému panství patřila Nová Ves, Senešnice, Zahořany, Rymáň a dvůr malá Hraštice. V době 30ti leté války (1618  – 1648) rejtaři švédského generála Bannéra při tažení z Prahy 22. a 23. října 1639 vypálili Novou Ves a okolní vesnice.

O Vánocích téhož roku se žoldnéři objevili znovu. Zimu 1639  – 1640 přetrpěli zbylí obyvatelé ve sklepích a lesích. Po skončení 30ti leté války se ves obnovovala zejména obděláváním úrodné půdy. V Nové Vsi roku 1653 bylo 13 selských usedlostí a 8 chalupnických živností. Dobříšské panství mělo v Nové Vsi rychtu. K rychtářství také patřily Zahořany, Senešnice a Rymáň. Poddaní vrchnosti byli zatíženi robotou a neměli čas na obdělávání svých polí. Robotu odpracovávali na panských polích, v lesích i při stavění a opravě známé pasovské (císařské) silnice vedoucí z Bavor Prahy. Již v roce 1676 byla v Nové Vsi panská krčma a ve vesnici hospodařilo 12 chalupníků a už jen 8 sedláků. V Praze roku 1713 vypukl zlý mor. Nejvíce z okolních obcí byla postižena Nová Ves. Zemřelo 20 osob. Od roku 1714  – 1849 náležela Nová Ves do Berounského kraje.

V roce 1718 domovní čísla ještě nebyla, domy se nazývaly podle majitelů. Ve vsi bylo asi 27 domů. Od roku 1768 začala léta neúrody. Před koncem roku 1770 byly sýpky skoro prázdné. Cena obilí stoupla až na pětinásobek. V kruté zimě roku 1770–1771 i ptáci hynuli mrazem. Nepřízeň počasí, malá úroda. Někteří hospodáři prodali i dobytek. V tomto čase hladu, bídy a strádání bylo hodně žebráků a vypukly různé nemoci. Roku 1771 zemřelo v Nové Vsi 23 osob a roku 1772 18 osob. Začínaly se sázet brambory, pokrm nezvyklý, nazývaný zemská jablka nebo také erteple. Následovalo několik úrodných let ale roku 1779 se neúroda znovu opakovala. Vojenská služba trvala 20 let. Často po návratu vysloužilý voják již nenašel nikoho z rodiny. Není tedy divu, že se mladí muži snažili vojně vyhnout. Pozemkovou daň platili pouze sedláci, vrchnost byla od daně osvobozena. Později z nařízení císaře Josefa II. byly všechny pozemky přeměřeny, rozděleny do tří tříd a dle výnosu zdaněny. Dani už podléhaly všechny pozemky, ať náležely pánům nebo poddaným. Roku 1788 se na panstvích začínají pěstovat nové kultury: jetel, vojtěška, cukrovka, sází se více brambor. Z nedostatku krmiva pro chov dobytka byl mnohý rybníček přeměněn na louku. Název, U rybníčka“ je v katastrální mapě Nové Vsi zachován dodnes.

V obci roku 1842 byla postavena kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Farností patří Nová Ves do Mníšku pod Brdy. Rokem 1849 byla Nová Ves podřízena c. k. okresnímu hejtmanství v Příbrami (jako podkrajský úřad), krajský úřad byl v Praze. V Dobříši byl c. k. okresní soud. Války a vojska v naší zemi vždy doléhaly na lid. Zvýšené dodávky mouky, obilí, sena, koní a dobytka. Roku 1866 bylo v Nové Vsi ubytováno pruské vojsko. Brzy po jeho odchodu vypukla cholera – několik osob zemřelo. 28.9.1866 vyhořel celý střed obce – 10 statků a 20 chalup. Postižení přišli o přístřeší i o sklizenou úrodu, neboť bylo po žních. Pomohli jim místní, kteří nebyli postiženi požárem a obyvatelé z okolních obcí.

Statky a chalupy byly znovu vystavěny už z kamene, cihel a střechy pokryty taškami. 15.7.1888 založen Sbor dobrovolných hasičů a zakoupena hasičská stříkačka. Sčítáním lidu roku 1880 bylo v Nové Vsi zapsáno 523 obyvatel a 85 domů. Roku 1881 vysázena kaštanová alej. Roku 1883 byla v obci postavena škola. Celá stavba trvala pouhých 5 měsíců. Až do roku 1881 náležela školou Nová Ves do Mníšku. Po zavedení povinné školní docházky za panování Marie Terezie se zvýšil počet dětí ve škole. Děti z Nové Vsi učil i hudební skladatel Jakub Jan Ryba, který zde v letech 1786–1788 působil jako podučitel.

Jak se k nám dříve cestovalo…

Po císařské silnici jezdívali formani se zbožím do Prahy. Za svezení se platilo. Kdo měl méně peněz, zaplatil jen za zavazadlo a sám šel pěšky. Také se chodívalo na dráhu do Řevnic. 25.8. 1865 prvně vypluly po Vltavě parolodi z Prahy do Štěchovic a zpět. Hokyně chodily až na přístaviště, pod Trnovou“, ale jízda lodí byla levnější. Roku 1880 se stavěla silnice z Nového Knína přes Novou Ves do Řevnic ke dráze.

Vlak z Prahy do Dobříše začal jezdit 22.září 1897. Obec v té době končila na konci kaštanové aleje. Následovala stavba silnice k vlakovému nádraží a do Malé Lečice. Na jaře roku 1910 bylo započato se stavbou silnice do Voznice v délce 5 km, a ještě téhož roku byla dostavěna.

Rozrůstání obce...

Sčítání roku 1900 – 594 obyvatel v 90ti domech. Sčítání roku 1910–527 obyvatel v 96 domech. Roku 1901 postavena budova četnické stanice, dnes obecní úřad. Roku 1906 založena Lidová knihovna hasičská, používaná jako veřejná.

Sanatorium k nám patří již léta...

6.12. 1908 byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě sanatoria na Pleši. Pozemky věnoval majitel dobříšského zámku kníže Colloredo Mannsfeld s chotí. Nejdříve se stavěla silnice a kopal vodovod. Materiál na stavbu sváželo denně 40 povozů z novoveského nádraží. Prvními pacienty byli v roce 1916 vojáci z první světové války. Nemocné ošetřovaly řádové sestry. Místní i lidé z okolí zde po léta vyhledávají ošetření a léčení.

Do první světové války bylo povoláno mnoho mužů z Nové Vsi. Mnozí se z války nevrátili. Doma hospodařili jen ženy a starci. Pomník k uctění památky padlých byl odhalen roku 1922. Roku 1918 byly slavnostně zasazeny, Lípy Svobody“, nedaleko rozcestí k vlakovému nádraží. 5.8. 1919 založení tělocvičné jednoty Sokol v hostinci na Malé Straně.

Roku 1920 byla podána žádost na změnu názvu obce Nová Ves na Nová Ves pod Pleší z důvodu špatného doručování dopisů. Pro poštu chodíval obecní posel do Mníšku a roznášel psaní i do sousední Senešnice. Poštovna v Nové Vsi byla zřízena v lednu 1909 a poštovní úřad od 1. června 1922. Budova dnešního poštovního úřadu byla postavena roku 1925, téhož roku byla postavena sokolovna. 1926–1927 v obci zavedena elektřina. 1930 zřízena Kampelička a postavena hasičská zbrojnice. 1933 založen oddíl kopané. Senešnice patřila po celá léta k Nové Vsi. Senešničtí byli voleni do zastupitelstva obce a školní rady. Po dohodě roku 1934 se osamostatnili.

Vzácné návštěvy…

V září 1895 při konání Národopisné výstavy v Praze, navštívilo 50 Slovinců Novou Ves. Své krajany vedl starosta Lublaně. Místní sedláci je pozvali do svých usedlostí, slavnostně pohostili a seznámili s vyspělým hospodařením a stroji. Prezident T.G. Masaryk se zastavil v naší obci 10.6.1920 při cestě k vltavským Svatojánským proudům. Po uvítání školní mládeží pohovořil s občany. 5.12.1922 navštívil Sanatorium na Pleši.

Pomník sv. Václava na Pleši vysvětil významný český katolický duchovní teolog, historik umění a později kardinál ThDr. Josef Beran.

Za II. světové války byli mladí lidé z obce totálně nasazeni na práci pro Německo. Občané židovské národnosti deportováni do Terezína a Osvětimi. Od 1.1.1950 je v obci vedena matrika.

Filmy byly promítány nejprve v sokolovně, později v kinosále kulturního domu. Obřadní síň v kulturním domě se stále užívá.

Zemědělství – založení JZD v 50tých letech 20.století. Roku 1961 hospodaření společně se Zahořany, Rymání, Velkou Lečicí, Malou a Velkou Hrašticí. Od roku 1973 i s Novými Dvory. 1.1.1981 součástí státního statku, později vzniklo výrobně – obchodní družstvo.

V obci byla zřízena ordinace praktického a dětského lékaře. Vystavěna nová prodejna Jednoty. 31.8.1980 otevřena nová mateřská škola, rozšířena sokolovna o přísálí, přistavěna klubovna u hasičské zbrojnice. Od 1.1.1980 byl MNV společný s Velkou Lečicí. V prosinci 1989 požádali občané Velké Lečice, aby byli znovu samostatnou obcí.

Historie nedávná...

Vystavěna kanalizace a rozšířena vodovodní síť pro oblast nových rodinných domů ve Včelníku. Dále provedena kompletní rekonstrukce a přistavěn bezpečný vchod. Sčítání obyvatel: 1.3.2001 – 731 obyvatel a 31.5.2004 – 757 obyvatel.

Zpracovala kronikářka obce Nová Ves pod Pleší Marie Hošková a matrikářka Jana Lojínová.